Zapisky

Romeo a Julie- William Shakespeare

Jazykový plán

1. Útvary jazyka

- Spisovný jazyk

2. Zvukové prostředky

- Eufonie „Tak si myslím, že ode mne si snad dá říct- ba víc: jsem si jist.“

3. Stylové rozvrstvení jazyka

- Stylově zabarvená

- Archaismy „zašveholil“

- Eufemismy „ztepilé nožce“

4. Textové prostředky

- Styl vyprávěcí

- dialogy

5. Syntaktické prostředky

- věty jednoduché i souvětí

- často věty tázací, zvolací

- jednočlenné (Romeo! Nálado! Blázne!) i dvojčlenné (Zaklínat ho budu, chceš-li.)

6. Pojmenování

a) přímá

- antiteze „ Tak pozdě máme, že už je skoro brzy.“

- Epiteton: ornans „spící slunce“

b) Nepřímá

- Metafora „Popadni už jednou ten svůj kord za uši!“

- Personifikace „Štěstí se na tě hrne“

- Eufemismus „ztepilé nožce“

- Oxymóron „A v hrobě bude pokoj.“

- Synekdocha „V minutě je mnoho dnů.“

c) Figury

- Epizeuxis „však Romeo, Romeo nikoli“

- Epifora „Však Romeo, Roemo nikoli: je vyhnán.

 Co mouchy, Romeo nemůže.

 Jsou svobodné a Romeo je vyhnán.

Řečnické figury

- Apostrofa „Pojď Romeo, ty duše přestrašená.“

- Řečnická otázka „Copak jsem studánka?“

Tematický plán

Námět: nešťastný osud dvou milenců, pocházejících ze znepřátelených rodů (spor)

Motivy: láska, vdavky, válka dvou rodů, spor

Postavy:

Eskalus- vévoda veronský

Paris- mladý šlechtic, příbuzný vévodův

Montek, Kapulet- hlavy dvou znepřátelených rodů

Romeo- syn Kapuletův

Merkucio, Benvolio- příbuzní Monteků

Tybalt- synovec paní Kapuletové

Bratr Vavřinec

Paní Monteková

Paní Kapuletová

Julie- dcera Kapuletova

Juliina chůva

Děj:

Děj se odehrává v severoitalském městě Veroně, kde spolu soupeří dva znepřátelené rody, Montekové a Kapuletové. Na jednom večírku, kde jsou přítomny oba rody, se Romeovi z rodu Monteků zalíbí dívka Julie z rodu Kapuletů.Setkají se v Juliině zahradě a velice se do sebe zamilují. S pomocí Juliiny chůvy se dohodnou s mnichem Vavřincem na termínu tajné svatby. Den před svatbou ale Romeo zabije v souboji Tybalda, bratrance Julie. Za trest je vyhoštěn z města. Mezitím najdou rodiče Julie vhodného ženicha pro svou dceru, protože o svatbě s Romeem nic nevědí. Julie tuto svatbu odmítá, ale na radu mnicha Vavřince svoluje. Nikdo neví, že od něj dostala uspávací prášek, po kterém člověk vypadá jako kdyby byl mrtvý.
Den před svatbou Julie vypije rozpuštěný prášek. Druhý den ráno ji najdou „mrtvou“ a nechají ji pohřbít. Bratr Vavřinec pošle Romeovi posla, aby se tajně vrátil do Verony. Posel se zprávou je zatčen a Romeo, který se dozví, že Julie zemřela, si koupí jed a v noci se vydá k hrobu, aby se otrávil. Na hřbitově potká ženicha Julie a v souboji ho zabije. Nešťastný Romeo si lehne vedle Julie a otráví se jedem. Bratr Vavřinec přichází, aby pomohl milencům k útěku, ale probouzející se Julie vedle sebe spatří mrtvého Romea a jeho dýkou se zabije. Až nad těly obou mladých lidí došlo ke smíření obou znepřátelených rodů.

Prostředí

- Verona, Mantov- nijak zvlášť popisováno, spíše vůbec

Postavení autora

- Vypravěč

Pojetí díly

- tragika

Kompoziční plán

Kompoziční postupy

- Gradace

- Chronologie

Vztah dějových linií

- Řetězový

Vnitřní výstavba děje

- Úvod- střed rodu Kapuletů a Monteků

- Zápletka- Romeo se zamilovává do Julie a poznávají se, Julie si má brát někoho jiného

- Vyvrcholení děje- Julie je pohřbena, i když není mrtvá a Romeo si pro ni má přijet

- Zvrat- Romeo se zabíjí, protože si myslí, že je Julie mrtvá a Julie se tedy také zabije.

- Závěr- katastrofa- smrt obou milenců, smír- usmíření obou rodů

Dějové napětí

- Retardace- dlouhé dialogy

Ukázka

JULIE

Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?

Své jméno zapři, odřekni se otce, 

anebo, nechceš-li, zasvěť se mně,

a přestanu být Kapuletová. 

ROMEO

Mám ještě poslouchat? Či odpovím?

JULIE

Tvé jméno jenom je můj nepřítel. 

Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Montek. 

Co je to, Montek? Ruka ne, ni noha, 

ni paže, ani tvář, ni jiná část, 

patřící k člověku. Proč nemáš jiné jméno? 

Copak je po jméně? Co růží zvou, 

i zváno jinak vonělo by stejně. 

A tak i Romeo, nebýt Romeo zván, 

by nebyl o nic méně drahocenný 

než s tímto jménem. Romeo, svlec to jméno!

A za ně, které není částí tebe, 

si vezmi mne!

ROMEO

Beru tě za slovo. 

Nazvi mě svým, a budu znovu pokřtěn. 

Už nechci nikdy víc být Romeo. 

JULIE

Kdo jsi, ty muži zahalený tmou, 

že do mých tajů takhle vpadáš?

ROMEO

Jménem ti říci nedokáži, kdože jsem. 

Mé jméno se mi protiví, že tobě

nejdražší světice, je proti mysli. 

Mít je tu napsané, já bych je roztrh!

JULIE

Sto slov jsem sluchem ještě nevypila

z těch drahých úst, a přece znám ten hlas. –

Nejsi ty Romeo? A nejsi Montek? 

ROMEO

Ni to, ni ono, máš-li mi to za zlé.

JULIE

Kde ses tu vzal? A proč jsi přišel? Mluv!

Zahradní zeď je vysoká a strmá, 

a toto místo smrt, když uvážíš, 

kdo jsi, kdyby tě zastih někdo z našich. 

ROMEO

Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď.

Let lásky nezastaví ani hradby. 

Co láska může, to i udělá, 

a tvojí příbuzní mi nezabrání.